Příběh paní Marušky

Jmenuji se Maruška a je mi 72 let. Jsem právě v polovině 6týdenní léčby, kterou podstupuji v Protonovém centru v Praze.  

Díky Nadačnímu fondu pro protonovou terapii mám ubytování v hotelu jen kousíček od Protonového centra, kam docházím za léčbou každý všední den.  

Když jsem poprvé přijela do Protonového centra na terapii, měla jsem plno pochybností. Nevěděla jsem, co mě čeká a samozřejmě jsem měla strach. Nyní ale můžu říci, že se nikdo nemusí ničeho bát. Cítím se fajn, a i když už se těším domů, nic mi tu během léčby nechybělo, a to díky Nadačnímu Fondu protonové terapie.  

Další, z čeho jsem nadšená, je celý personál Protonového centra, všichni lékaři i sestřičky, a hlavně Petruška z nadačního fondu. Pokud se někdo dostane do stejné situace, v jaké jsem nyní já, rozhodně bych mu Protonové centrum doporučila.  

Jsem nyní asi v polovině léčby, ale to už uteče rychle. Každý týden se potkávám s panem primářem a stejně tak každý týden chodím pravidelně na krev. Opravdu vůbec nic mi tu nechybí, ale je pravda, že už se těším domů do Aše. Chci moc a moc poděkovat všem zaměstnancům Protonového centra a Nadačnímu fondu pro protonovou terapii: jste skvělí a já vám moc děkuji.