Patrikův příběh

Patrik

30

Jmenuji se Patrik a je mi 30 let. Život jsem neměl nikdy jednoduchý, ale vždy jsem ho bral tak, jak je. Vystudoval jsem kuchaře číšníka, pracoval ale spíše na stavbách jako strojník či bagrista, přivydělával si různými sezónními pracemi. Úspor se nashromáždit nikdy moc nedařilo, zvláště když jsem začal žít s přítelkyní a jejími dvěma dětmi. Následně přibyla naše společná dcerka, která má nyní 7 let.

Bohužel když jsem onemocněl, vše se obrátilo vzhůru nohama. Z ničeho nic jsem byl střídavě doma a v nemocnici, bez příjmu.  Prošel jsem náročnými chemoterapiemi i imunoterapií, prodělal těžký zápal plic. Jediná varianta léčby, která mi ještě může pomoci, je radioterapie v Protonovém centru.

Moje diagnóza byla od počátku velmi bolestivá, měla rychlý nástup a projevila se především v obličeji, tedy na viditelném místě. To mě psychicky velmi zraňovalo.

Vždy jsem věděl, že když se dostanu do potíží, mohu požádat o pomoc rodiče, přestože měli svých starostí také dost. V této době ale můj tatínek náhle zemřel a maminka zůstala na vše sama. Ztráta tatínka je pro nás všechny velká rána, přesto se snažíme vše překonat, vydržet a věřit, že má léčba v Protonovém centru dopadne dobře.

Velmi si vážím podpory Nadačního fondu pro protonovou terapii, který mi umožňuje ubytování v hotelu Pawlovnia během léčby a pomůže mi také s úhradou nákladů. Děkuji i všem dobrým lidem, moc to pro mě i moji rodinu znamená.

Partneři