Hana H.

Celý život jsem se řídila mottem, že smyslem života samého je žít pro druhé.

V životě mne potkala řada nelehkých situací, vše jsem se snažila vždy zvládnout. Když mi ze zdravotních důvodů ve FN Brno oznámili, že nemohu mít děti, a za rok jsem náhodně otěhotněla, byla jsem velmi šťastná. Dcera ovšem od narození začala mít zdravotní problémy – defekt komorového septa a těžká skolióza páteře. Vše vyvrcholilo v jejích 10 letech, kdy jí ve FN Brno jako první v naší vlasti byly voperovány rostoucí titanové tyče.

Tehdy to ovšem neskončilo, nikdo netušil, že má alergii na kovy a při třetí operaci v jejích 18 letech jí museli titanové tyče vyjmout, kolem implantátů byla již nekrotická tkáň, šlo o přežití. Tím to ale opět neskončilo, hledaly jsme pomoc vzhledem k jejím těžkým alergickým reakcím na vodu, jídlo i vzduch. Musela ukončit ve 3. ročníku studium na gymnáziu a nyní je na 3. stupni invalidity. Aby vůbec se její zdeformovaná páteř udržela tak, aby neskončila na vozíčku, musely jsme koupit koně přímo “na míru” pro ni, protože žádné rehabilitace bohužel nefungují. Velmi chytrá a krásná holka se “pere” s osudem, rády bychom, aby dostudovala, chtěla by pomoci druhým z hlediska svých zkušeností.

Zásluhou jejích alergických reakcí na kovy se rozkrylo, že vlastně vše zdědila ode mne a mé celoživotní zdravotní problémy pramenily právě odtud. Musely jsme přejít na speciální vodu, vše si doma upéct a uvařit z potravin neobsahujících kovy, téměř nic nelze běžně zakoupit. Čističky vody i na umývání a čističky vzduchu jsou nezbytné.

Jsem samoživitelka, učím ve škole a celý život se vše snažím zvládnout sama. Není a nebylo to jednoduché, ale nestěžuji si, smysl života vidíme jinde.

Nyní mě ale zaskočil život s mojí nemocí – tumor konečníku, jsem již 5. měsíc na neschopence a nevím, jak finančně vše zvládnu. Chtěla bych poděkovat Nadačnímu fondu pro protonovou terapii, že mi finančně pomohl a proplatil ubytování v Praze po celou dobu léčby v Protonovém centru.